Vybrali jste správný typ podstřešní membrány, fólie či parozábrany ? Je správně provedena její montáž ?

Než se však vůbec na šikmé střeše začne montovat střešní krytina, je potřeba aplikovat a vybrat si ten správný typ a druh podstřešní membrány nebo fólie (tj. pojistnou hydroizolaci). To lze podle toho :

Zvolit správný druh pojistné hydroizolace i parozábrany do střešní skladby je však někdy doslova „věda“, a proto vůbec není ostudou, pokud se kdokoliv zeptá výrobce těchto materiálů, zda do příslušné skladby a typu střechy může určitý materiál použít, popř. čím materiál spojit, utěsnit či opravit, a jakým způsobem. 

Nejlépe je zeptat se takové výrobní firmy, jež sama vyrábí většinu druhů a typů pojistných hydroizolací a parozábran. Rada takové firmy pak tedy nebude vyplývat z „lobby“, tj. za každou cenu prosadit jen určitý zbytečně drahý materiál, ale nabídne klientovi nejlacinější avšak vždy funkční možnou variantu pro příslušnou konkrétní střešní skladbu. 

     Aplikace pojistné hydroizolace i parozábrany vyplývá nejen z výše uvedených bodů, ale existuje mnoho dalších souvislostí, které se často zdají na první pohled nicotné, avšak pro správnou funkci zejména zateplené střechy mají obrovský vliv.

     Častým problémem jsou např. detaily u úžlabí, nároží, u střešních oken, u ventilačních prostupů, otázka velikosti a dodržení potřebných provětrávacích vrstev, dodržení doby UV stálosti, souvislost s chemickou impregnací konstrukcí, minimální možné sklony, kontaktnost s bedněním či s tepelnou izolací, vytvoření větrotěsnosti, zajištění vodotěsnosti, správná funkce difúzní bilance střešní skladby (kondenzace/výpar), tepelná vodivost, atd., atd. Přitom každá střecha je jiná, ať z pohledu skladby střechy a typu střešní krytiny, tak z pohledu tvaru a umístění stavby. 

     Jedna věc však je o problematice střešních skladeb hodně vědět, druhá strana pak mít k dispozici opravdu kvalitní materiály.

   Nejčastější problémy při provádění a navrhování pojistných hydroizolacía parotěsných zábran :

     V České republice je mnoho úsilí věnováno propagaci šikmých i plochých střech. To vyplývá ze současné situace ve stavebnictví, kdy značná část výstavby připadá právě na výstavbu či rekonstrukci střech a následně zatepleného podkroví. Zde pak nalézají uplatnění mnohé materiály, a to jak střešní krytiny, tak i tepelné izolace a podhledové desky, nejčastěji pak sádrokartony či palubky.

     Přes značné úsilí výrobců a dodavatelů většiny součástí šikmé střechy, však dosud velice zanedbávaným materiálem v těchto konstrukcích střech stále zůstává správné využití podstřešních a parotěsných fólií. A to přesto, že u drtivé většiny zateplených střešních skladeb je pro zachování správné funkce střešního systému použití těchto materiálů naprosto nezbytné. 

     95 % problémů všech chyb a následných škod u šikmých střešních skladeb pak vzniká právě díky špatnému výběru typů fólií, špatné skladby či montáže fólií v střešním systému či vůbec absenci některé z fólií. Bohužel škody pak dosahují obrovských rozměrů a pro zabezpečení odstranění příčiny problému jsou nutné značné finanční částky.

     I zde platí velice známé pořekadlo "dvakrát měř a jednou řež", převedeno do života pak "lepší dvakrát konzultovat skladbu střechy s výrobcem fólií, než s obrovskými náklady likvidovat vzniklé škody či opravovat špatnou konstrukci".

     Velice důležitým faktorem při výběru podstřešních a parotěsných fólií pak stále zůstává jejich cenová relace. Bohužel na trhu v České republice se nacházejí i takové podstřešní fólie a parozábrany, které svými schopnostmi vůbec nesplňují kriteria pro použitelnost těchto materiálů v dané střešní konstrukci. Při výběru fólie pak velice často opomíjeným faktem zůstává u některých superdifúzních podstřešních fólií zachování jejich hydroizolační funkce při dotyku s chemicky impregnovanými dřevěnými střešními konstrukcemi. 

     K výše citovaným problémům pak často nahrává fakt, že v mnoha projektových dokumentacích není ani obecně specifikováno jaký typ podstřešních či parotěsných fólií je nutno v dané skladbě použít, jinak řečeno, co musí použitý typ fólie či membrány umět. Při dnešní obchodní "válce", by pak nejdůležitějším faktorem při výběru podstřešní a parotěsné fólie neměla být cena materiálu, ale skutečnost, zda daný materiál je vůbec svými parametry vhodný pro použití ve střešní konstrukci.Tj. postupovat dle ČSN 731901 Navrhování střech, ČSN 730600 Hydroizolace staveb a ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov. Certifikát výrobku o shodě sice deklaruje shodu vlastností, avšak nikoliv použitelnost materiálu v příslušné střešní skladbě. Proto je aplikační manuál výrobce fólie či membrány vždy vyšší a navíc 100 % závaznou normou pro aplikaci.výrobku o shodě sice deklaruje shodu vlastností, avšak nikoliv použitelnost materiálu v příslušné střešní skladbě. Proto je aplikační manuál výrobce fólie či membrány vždy vyšší a navíc 100 % závaznou normou pro aplikaci.

     Obecně nelze říci zda je lepší použití tříplášťové či dvouplášťové šikmé střešní konstrukce, jelikož toto je plně závislé na konkrétní střešní konstrukci a terénním umístění objektu. Přestože řada výrobků (podstřešních fólií i membrán) je kvalitních a spolehlivých, a často se laciný materiál dá použít i pro složitější tvary střech, aniž by bylo nutno používat superdifúzní membrány (např. JUTADACH), obecně lze říci, že čím je podstřešní fólie lacinější, tím má složitější aplikaci. 

To platí zejména pro mikroperforované (např. Jutafol D) a antikondenzační (např. Jutacon) fólie s určením výhradně pro tříplášťové nebedněné šikmé střešní konstrukce. Zde lze nalézt nejvíce chyb při realizacích, a to zejména :

U všech typů podstřešních fólií (např. Jutafol D, Jutacon, Jutafol DTB) a superdifúzních membrán (např. Jutadach) se dále vyskytují obdobné aplikační problémy, zejména :

     Pokud budeme dále vycházet z toho, že byla správně navržena a použita dostatečná vrstva tepelné izolace, zůstávají nám dále možné problémy se správnou aplikací následné parotěsné vrstvy. Je zjištěno a potvrzeno, že pokud je použita běžná vrstva tepelné izolace na bázi minerální vaty, vždy je nezbytně nutno použít parotěsnou vrstvu, která po zabudování bude mít ekvivalentní difúzní odpor vyšší jak 100.000. Při neexistenci parozábrany v těchto konstrukcích totiž dochází ke vzniku 10-30 násobku povolené hodnoty zůstatkového kondenzátu vodních par ve střešní konstrukci než povoluje norma (viz. difúzní bilance konstrukce) a dochází k výrazným škodám, zejména s navýšením tepelné vodivosti materiálů, k hnití, k plísním a k dalším degradacím střešních a dalších konstrukcí. To se projevuje nejen na vnitřních materiálech konstrukce, ale i v interiéru objektu.

Typickými chybami jsou následné chyby porušující funkci navržené parotěsné vrstvy :

Pokud se chcete vyvarovat chyb, je potřeba dodržovat aplikační dispozice nikoliv výrobce souvisejícího materiálu, ale přímo aplikační dispozice výrobce fólie či membrány. Vyžádejte si bezplatné zaslání „Aplikačního manuálu“, popř. vzorkovnice !